Jak pečovat o jezírko v létě?

 

Dokonale fungující filtrační systém je základem péče o jezírko v letním období, kdy kvalitu vody nejvíc ohrožují nečistoty různého druhu. Může jít o pyly, posekanou trávu, spadané listí a další biologický odpad, zanesený do jezírka větrem nebo deštěm, o zbytky rybího krmiva a rostlin, řasy, výkaly ryb nebo uhynulé živočichy. Pokud vám připadá, že voda dostatečně necirkuluje, zkontrolujte, zda není potřeba zprůchodnit ucpaný filtr nebo vyčistit čerpadlo. V létě by měla voda v zahradním jezírku projít filtrem dvakrát až třikrát denně. V případě přítomnosti ryb dokonce minimálně jednou za čtyři hodiny. Oceníte pořízení biofiltrů a pořízení sterilizačních lamp.

 

Strašákem číslo jedna jsou nyní řasy. Sice právě ony zaručují biologickou rovnováhu v jezírku, jenže když se přemnoží, voda v jezírku získá nehezkou barvu. Ke zvýšenému výskytu může dojít v důsledku velkého množství živin, takže dávejte pozor, aby se do vody nedostávalo hnojivo ani zbytky rostlin. Pomůže také vysazení bahenních a vodních rostlin, které při svém růstu živiny spotřebovávají. Jen jich nesmí být přespříliš (viz následující bod). 

Za záplavu řas může rovněž vysoká teplota vody, proto se vyplatí ochlazovat ji zvolna přitékající vodou. Při vysokých teplotách hrozí přemnožení především jednobuněčné řasy, způsobující zelený nebo hnědý zákal. Mějte proto několik hodin denně zapnutou UV lampu, která zakalení vody v jezírku odstraní. 

 

Pokud máte v jezírku velké množství vodních rostlin, musíte pravidelně odstraňovat jejich odumřelé části, které při rozkladu ve vodě podporují vznik plynů snižujících kvalitu vody (např. čpavku, který může za přílišnou kyselost a nedělá dobře fauně ani flóře v jezírku). Zároveň nesmíte vodním rostlinám dovolit, aby vytvořily na hladině jezírka souvislý zelený koberec. Ten sice možná pěkně vypadá, ale brání přístupu kyslíku pod hladinu. K jeho odstranění se hodí hrábě, případně sítko. 

 

Protože voda v jezírku se díky intenzivním slunečním paprskům rychleji odpařuje, je třeba ji pravidelně doplňovat. Platí pravidlo, že biologickou rovnováhu v jezírku zaručuje minimální objem vody osmnáct až dvacet dva metrů krychlových. 

 

Sluncem prohřátá voda má za následek únik kyslíku, což způsobuje úhyn živočichů a dalších oku neviditelných organismů. Nedostatek kyslíku následně spustí hnilobný proces a znečištění vody v jezírku. Proto se v rámci prevence musíte postarat o umělé zásobování jezírka kyslíkem, a to prostřednictvím vzduchovače nebo fontány či malého vodopádu, jež promísí vodu se vzduchem a fungují i jako ozdoba jezírka. Dalším řešením je zčásti vyměnit vodu, ale nikdy víc než čtvrtinu objemu. 

 

Kromě obsahu kyslíku a teploty vody v jezírku hlídejte s pomocí testeru i další základní parametry, jako pH, alkalitu a tvrdost. Optimální hodnota pH v jezírku či rybníčku se pohybuje okolo 7 (6–8). Pro její nastavení, respektive zvýšení či snížení, existují na trhu speciální přípravky, podobně jako pro vyrovnání ostatních hodnot. Problém vás čeká v případě dopouštění jezírka dešťovou vodou, jejíž tvrdost i alkalita jsou takřka nulové.

 

Při letních teplotách 20 až 25°C jsou ryby v jezírku nejaktivnější. Dopřejte jim proto krmivo několikrát denně dle jejich chuti. Jakmile však vystoupí rtuť v teploměru nad 28°C, s krmením přestaňte. Při vysokých teplotách vody hrozí deficit kyslíku, proto prokysličujte vodu vzduchováním, v létě po celou noc.